Původní označení bylo T 107.
První, tzv. "Součkův" prototyp byl neúspěšný, a po neúspěchu i druhého
vozu T 107 bylo pro přepracování uřčeno 10 konstruktérů pro motor a podvozek, a 5
konstruktérů pro karosérii. Koncem září 1947 byl postaven další, v pořadí
třetí prototyp s označením T2-107, jenž následovaly
další čtyři prototypy pro podzimní autosalón 18.-28.10 1947 v Praze, na
kterém měli samozřejmě obrovský úspěch (tehdy ještě označené T2-107)
Prototyp T2-107 měl již podobu T 600 - s
kolmýmy světlomety v blatnících, menší ploutev, lapače chladícího vzduchu ve
střeše nad motorem a přední masku s přívodem vzduchu pro olejový chladič.
Ještě v období vývoje T 107 byl na základě externích požadavků
vypracován projekt na dodávkový a sanitní vůz (typ T 201) s motorem původního
objemu 1750ccm uloženým před přední nápravou. Dalším prototypem byl otevřený
dodávkový automobil se zadní částí karosérie dřevěnou s výztuhami a plechovými
výlisky.
Původní cena 130 000,- Kčs byla zvýšena na 140 000,- Kčs a objednávky
přicházely i ze zahraničí. Také díky tomu nebyly prototypy řádně odskoušené
(jen jediný ze zkušebních vozů měl najeto 22 000) a přesto bylo rozhodnuto o
sériové výrobě. První sériově vyrobený vůz vyjel z továrny 24.6.1948 (v tomto
roce bylo vyrobeno jen 57 vozů). Právě díky nedokonalému odskoušení prototypů se
musely operativně odstraňovat nedostatky a došlo i na větší změny (systém
chlazení motoru, zesílení zadní nápravy, instalace olejových čističů vzduchu,
ap.). I přes doposud nedostatečný servis započal v červnu 1949 export (postupně bylo
až do 17 zemí exportováno okolo 60% všech vyrobených vozů).
V roce 1949 se čtyři Tatraplány zúčastnily soutěže Internationale
Osterreichische Alpenfahrt, kde obsadily první čtyči místa v celkové klasifikaci.
Zcela vyjjímečný byl kabriolet vycházející ze sériové variatny
Tatraplanu vyrobený známou karosářskou firmou Sodomka ve Vysokém Mýtě. Vlastní
stavba vozu začala krátce před koncem roku 1948 a již v únoru 1949 byl vůz
představen na autosalonu v Ženevě. Koncem roku 1949 byl vůz vystavován po 10 dnů ve
Veletržním paláci v Praze a 22.12.1949 byl darován J. V. Stalinovi u příležitosti
jeho 70 narozenin (Stalin jej však nikdy nepoužil). Dnes se nachází v Technickém
muzeu a. s. Tatra.
Jednou z dalších variant byl Tatraplan se vznětovým motorem, tvořeným z
dílů sériového benzínového motoru T 600. V původních hlavách válců byly
našroubovány vložky, které s novými písty tvořily spolovací prostor pro nepřímý
vsřik paliva. Spotřeba se při 42k pohybovala okolo 8-9 litrů na 100km. Pozdější
vývojový motor měl již přímý vstřik paliva a vyšší výkon. Do sériové výroby
však nebyl přes své nesporně dobré výsledky zaveden.
Typ T 601 byl další variantou Tatraplanu, stavěl se jakožto soutěžní vůz pro rallye Monte Carlo v roce 1949, jehož se však pro shodu nepříznivých okolností nezůčastnil. I přesto se však vžil název Tatraplan Monte Carlo. Měl dvoudvéřovou čtyřmístnou samonosnou celokovovou karoserii (vnější plechy hliníkové) vzhledově se od sériového provedení lišil pouze nepatrně zaoblenou zadní částí, změnou umístění nasávacích otvorů chladícího vzduchu, prodloužením bočního zadního okna a většími okny v zadní kapotě. Sériový motor byl později nahrazen výkonějším 2500ccm (64k/4700ot/min). Potom byl vůz T601 používán jako zkušební vozidlo, v němž se zkoušel i nový jednokarburátorový osmiválec T 603.
V roce 1949 byly postaveny dva dvousedadlové sportovní vozy T 602, později známé jako Tatraplan-sport. Příhradový rám z tenkostěnných trubek, hliníková karosérie, délka 3910mm, šířka 1600mm a celková hmotnost 820kg. Pokud byl ve voze řidič sám, překrývalo se spolujezdcovo místo krytem. Zpočátku sériový motor byl později upraven (kompr. poměr 8:1, větší sací ventlily, zesíleny ventilové pružiny, jiné časování, upravené sání pro 4 samostatné karburátory Solex, samostatné výfukové potrubí pro každý válec => 84k/4800ot/min a palivová směs benzín + methylalkohol 1:1 => zvýšení komprese až na 9:1). Pro zlepšení rozložení hmotností byl hnací agregát montován obráceně tj. motor před zadní nápravou a převodovka za zadní nápravou. Maximální rychlost se vyšplhala až na 180 km/h. Poprvé byl na závodní dráze 25.9.1949 na Masarykově okruhu při "Velké ceně Československa" a v závodě "O cenu města Brna" i v konkurenci s Maserati, Ferrari, Simca, Talbot aj. dokázal zvítězit. V prvním vyrobeném voze T 602 při tréninku závodu Ecce homo 30.6.1951 tragicky zahynul vynikající automobilový jezdec Bruno Sojka. Podvozek s motorem z havarovaného vozidla je v Technickém muzeu Tatra. Do druhého vyrobeného vozu byl v roce 1952 zabudován motor T 603A s výkonem 135k. Tento vůz z příčiny rozlepení vzdušnice kola ve 200 km rychlosti dostal do smyku, narazil do několika patníků, následně do můstku a převrátil se. Došlo ke vznícení unikajícího paliva a prudký požár vozidlo úplně zničil. Řidič zůstal nezraněn, protože před převrácením byl z vozidla vymrštěn.