V roce 1953 byla zadána úloha výroby osobního reprezentačního
automobilu s osmiválcovým motorem. Při vybírání karoserie v aerodynamickém tunelu v
Letňanech zvítězil návrh Františka Kardause a Vladimíra Popeláře. Motor podle
projektu J. Mackerle zpracoval Jiří Klos a Josef Svoboda a spol. a montoval se do T87,
T603, závodních vozů, prototypů T803 a T804, jakož i do všeobecně známé T805.
První funkční prototyp T603 vyjel v r.1955. Neoficiálně se
představil na šestidenní v r.1955 v Gottwaldově a následně na II. výstavě čs.
strojírenství v Brně v září 1956. V r. 1956 bylo vyrobeno ještě 9ks, v r. 1957 se
vůz začal sériově vyrábět. Byla to kusová výroba - 1 vůz za 1 den. Z
propagačních důvodů se r.1958 úspěšně představilo 5 vozů na Světové výstavě
v Bruselu, kde byly používány jako dopravní prostředky pro českou expozici. V r.1969
byl postaven prototyp se 2 oválnými světlomety, ale nepřišel do výroby. V r. 1957
vyrobeno 354 ks, o rok později asi 600ks, v r. 59 to bylo 800 ks a automobil obdržel
Zlatou medaily v soutěži elegance ve své cenové kategorii na 31. Rallye Wiesbaaden. V
r. 1960 byla roční produkce 1220 vozů a další rok 1332 ks. V r.1962 byl veřejnosti
představen vůz T603-2. Celkem bylo od počátku výroby do r.1962 vyrobeno 5992 ks typu
T603. Karoserie T603 měla přední masku tvořenou třemi světlomety pod společným
skleněným krytem. První prototypy měly na zadním děleném okně ploutev známou z
Tatraplánů, která měla snížit náchylnost na boční vítr (zůstal jen prolis mezi
okny). Prostřední světlomet v masce se natáčel schodně s řídícími koly jako u
T77, měl také dělené přední sklo, což se do seriového provedení nedostalo.
V roce 1963 byl představen na brněnském veletru T603/2 a současně
začala i sériová výroba. Červen až srpen r. 1975 bylo ukončení výroby. Celkem
vyrobeno od r. 1968 do r.1975 11 540 ks. V celkem šesti modifikacích bylo během let
1955 - 1975 vyrobeno 20 422 ks.
Vůz měl v základní výbavě nezávislé benzínové topení,
autorádio Tesla, zapalovač cigaret a mnoho dalších drobností jako např. spínač
spouštěče v motorovém prostoru pro protáčení motoru při opravách.
Osobní automobily Tatra byly oblíbeny zejména pro pododlí, vysoké
cestovní rychlosti, prostor a v neposlední řadě i svoji spolehlivost. Měli ale sklon
k přetáčivosti, vyšší citlivost na boční vítr a hlučnější motor díky
chlazení vzduchem.
V r. 1964 bylo upraveno několik vozů T603/2 k proslulému
vytrvalostnímu silničnímu maratomu Liége - Sofia - Liége. Tyto vozy byly posléze
úspěšné i na domácích, jakož i na zahraničních soutěžích a závodech včetně
Brněnského až do r. 1966. Jedním z řidičů byl i vynikající Jaroslav Pavelka.
V r. 1965 další úpravy - GT (148 k, kompresní poměr 9,2, upravená
převodovka).
V r. 1966 pro účast v Marathon de la Route ve skupině B5 byly
udělány změny nejen na motoru, ale i na karoserii (použití laminátu ap.). Později
pro skupinu B6 nahrazeno klasické chlazení ejektorovým (+ 14 k).
Na první pohled je bylo možno poznat podle žluto-červené barvy
karoserie.